Už asi dvě hodiny sedím před klávesnicí a nevím, jak ideálně začít. Ano, pár záchytných bodů tu mám. Na co nezapomenout aby to dávalo smysl.
Ale není to ono. Píšu podobně, jak kdybych dělal nějakou prezentaci.

Tento screen 👇 je z května 2018. Když mi to přislo domů, byl jsem fakt happy. Nebudu říkat, že ne. To, co můžete vidět, je ale jen konec jedné etapy. Cesta, která tenkrát začala, mi docela změnila život. Naučila mě a stále učí, co ještě neumím, v čem se můžu zlepšit. Teď už ale vím, že kdybych do toho tenkrát nešel a nezkusil to, nikdy bych nebyl tam, kde jsem dnes.

Aby to dávalo smysl jako celek, bude fajn začít tam, kde to začalo původně. Je podzim 2016. Ráno už je tma jak v ranci. Než se stačím vymotat z kanclu je zase tma. Sychravo. Bláto všude. Vždyť to znáte, prostě pěkně hnusně.

Při práci si pravidelně pouštím do sluchátek buď spotify nebo podcasty.
Aby se mi lépe pracovalo. To dopoledne jsem narazil na jednu epizodu
z podcastu Na volné noze. Hostem byl Adam Marčan z Naučmese. Poprvé jsem slyšel pojem “digitální nomádství”. Přišlo mi strašně super, že si můžeme vzít práci kamkoliv jen chceme.

Ještě to odpoledne jsem se skrze digitální nomádství proklikal na rozhovor
s Lindou Nezhybovou. O tom, jaké měla začátky v podnikání. Jak začala s malým projektem, e-shopem na originální kšandy. Mít takový menší projekt, by mě taky bavilo.

Všude vidím ty super projekty. Jak to ti lidé dělají? Co za tím je? Jak je možné, že to vypadá na instagram tak cool. Jak se buduje produkt? Jak se to pošle mezi lidi? Jak připravit obsah na web? Jak pracovat se sociálními sítěmi? V hlavě mám spoustu takových “Jak”. Chci se to taky naučit. Dělám přece tu grafiku. To nemůže být nic složitého.

Na čem se to ale naučím? Žádný projekt nemám. První nápady začaly přicházet hned poté. Nejdřív jsem myslel, že bych si tisknul vlastní trička. Jenže trička dneska tiskne každý druhý. Jinak. Začnu vyrábět zajímávé ponožky. Otec mého kolegy má na ponožky fabriku. Udělat nějaký netradiční vzor by mohlo být zajímavé.

Ne. Blbost. Udělám nějaký malý obchůdek. Ještě nevím s čím ale bude super. Je to težší, než jsem myslel. Prorazit s nečím, co tu ještě není si nedokážu moc představit.

Po asi 3 týdnech, co jsem se pokoušel vymyslet s čím teda budu podnikat,
jsem došel k názoru, že to tak jednoduché nebude. Teď nemyslím to podnikání samo o sobě ale pouze vymyšlení nečeho, co by mi dávalo smysl. Projekt jsem z hlavy vypustil. Je zajímavé, jak vám “intuice” nebo “šestý smysl” nedovolí nic vymyslet. Hlavně v době, kdy na to ještě nejste ready. Někdy to chce prostě čas. To se mi stává poslední dobou často. Narážím na témata a projekty, které bych prostě předtím nevymyslel. Nápad přišel přesně za 4 měsíce. Ale o tom zase příště.