Fotky bychom měli. Filip udělal finální postprodukci a já začal pátrat po nějaké pěkné webové šabloně, pomocí které bych mohl web postavit. Kódovat na zelené louce se mi nechtělo, radši si upravím nějaké stávající řešení. Při představě, co všechno bych musel nastavovat, kódit a kolik bych na tom trávil času mi vstávaly vlasy na hlavě.

Řídím se tedy pravidlem, nevymýšlej znovu kolo.
Začal jsem tedy hledat na různých online marketech. Specifikaci jsem měl v hlavě. Mělo by to být, co nejjednodušší na správu obsahu, minimalistické, funkční a trošku photo friendly :D. Nechtělo se mi jít do wordpressu.

Nejsem žádný wordpress mág. Něco sem na něm tenkrát zkoušel ale nechtělo se mi na tom stavět web. Ani nevím proč. Chtěl sem něco strašně basic, co bude zárověň pěkné a nebude to mít každý.
Objevil jsem http://market.envato.com.

Jenže tady na tom webu je toho milión a půl :D. Doslova. Vybrat něco kvalitního není úplně jednoduché. Jsou tam použitelné šablony ale taky úplný trash. Po pár hodinách porovnávání, zkoušení live preview verzí se mi podařilo najít vhodného kandidáta. Líbil se mi drag&drop systém bloků. Všechno připravené, jen natahat to, co je potřeba do stránky. Upravit barvičky, nahrát fotky a obsah. Easy pízy lambáda. Představa to byla dobrá…

Šablona vyšla asi na 15 dolarů. Zanedbatelná cifra za to, kolik mi to ušetří práce. Teďka už jenom koupit doménu a hosting. V těchto službách se stejně moc nevyznám, takže je to asi uplně jedno. Chyba.

Nejdříve jsem koupil doménu. S tím, že až budu mít připravený web, zaplatím hosting a jen to přenahraju. Abych nemusel platit zbytečně třeba měsíc dva, kdyby se něco zpozdilo.

Ovšem když jsem na konci srpna 2017 chtěl dokoupit hosting, dozvěděl jsem se, že už hosting mám. Co?! Nevšimnul jsem si, že si kupuju “balíček”. To znamená, hosting a doména dohromady a mě se podařilo z nějakého magického důvodu objednat pouze doménu. Takže hosting tam byl ale nebyl aktivovaný a zaplacený. To mi ovšem nikdo neřekl.

Takže následovalo telefonovací kolečko. V sobotu odpoledne. Paráda. Na webu to samozřejmě vyklikat nejde protože to je zásah do původní objednávky :D Takže si asi 3 hodiny píšu a volám se supportem. Popisuju problém, zadávám ticket na zpracování, platím proformu… Tohle sem fakt nečekal, celkem podpásovka :D Na to si dávejte velkýho majzla, radši se dvakrát podívejte, co si platíte a co už ne. Ušetří vám to zbytečné nervy a čas.

Základní strukturu webu jsem měl hotovou. Na řadu přišla činnost, na kterou jsem se absolutně netěšil a vůbec jsem nevěděl, jak se s ní poperu. Psaní obsahu.

Pro ostříleného copýka v pohodě prácička. Pro mě neřešitelný úkol. Když si vzpomenu, jak jsem se slohem bojoval na škole… No, škoda mluvit :D Tohle ale není sloh. Škoda, že o základních strukturách a podrobnostech reklamního textu jsem se dozvěděl až o rok a kousek později. Teďka to prostě musím nějak vymyslet.

Tak jsem začal. Asi den mi tvalo než jsem měl nějakou základní textovou strukturu. Ke každému bloku na webu jsem se snažil vymyslet pár řádků textu, od čeho bych se mohl pořádně odrazit.

Když jsem po celém dni zaklapl notebook, hrozně se mi ulevilo. Měl jsem pocit, že jse s tím hrozně pohnul. Smích mě přešel další ráno.

V neděli dopoledne jsem si sednul s tím, že zkusím dopsat další části. Ale půlka textů mi tam chybí… Coooo?! Infaktový stav, střídalo bušení do klávesnice. Byl jsem na mrtvici. Myslel jsem, že je to nějaký špatný vtip a že to bude určitě v jiném hrníčku. Dělal jsem si přece zálohu.

On ten webový builder nebyl tak spolehlivý a úžasný, jak se zdálo. Někde se holt stala chyba a on neobnovil poslední relaci. Nové přihlášení do systému přepsalo to staré a 4 hodiny práce jsou pryč.(Díky bohu, tuto chybu opravili v dalším updatu a už se mi nikdy nestala ale co už.)
Začal jsem znovu. Demotivovaný díky prokrastinaci, která na mě kouká za každým rohem, se mi do ničeho nechtělo.

Doma před počítačem to rozhodně nenapíšu. Potřebuju na to mít deadline.

Když se v tom Vnitroblocku pěkně fotilo, snad se tam bude i dobře psát. Vyrazil jsem tedy znovu směr Holešovice. Zapadnul do přijemného křesla, objednal kapučíno a začal psát. Podle struktury webu, člověk tak nějak tuší, co by tam mohlo být. Přeci jenom jsem to psal podruhé :D Můžete vidět stovky webů a když to najednou máte otextovat sami, jste nahraní. Ale ono to šlo, aspoň jsem si to myslel.

Z Vnitroblocku jsem se přesunul do Alza Café, kde jsem texty dokončil do hrubé podoby.

Takže za asi 6–8 hodin jsem dal do kupy základní variantu textů. Tentokrát vše uložené na dvaceti místech :D

A aby tam nebyly zbytečné chyby, poslal jsem texty na korekturu kolegyni Gábině, která se texty zabývá. Doladili a vychytali jsme drobnosti a něco přeformulovali.

Voilà! Texty jsou na webu. Fotky taky. Formuláře upravené a zrevidované.
No už bych to mohl vypustit ven…