Přehled o ochraně soukromí
Tyto webové stránky používají soubory cookie ke zlepšení vašich zkušeností při procházení webových stránek. Z nich jsou ve vašem prohlížeči uloženy soubory cookie, které jsou klasifikovány jako nezbytné, protože jsou nezbytné pro fungování základních funkcí webových stránek. Používáme také soubory cookie třetích stran, které nám pomáhají analyzovat a pochopit, jak tyto webové stránky používáte. Tyto soubory cookie se do vašeho prohlížeče ukládají pouze s vaším souhlasem. Máte také možnost se z těchto souborů cookie odhlásit. Odhlášení od některých z těchto souborů cookie však může ovlivnit vaše prohlížení.
Kolabo MAG+ w/ Margareta Křížová
31. 1. 2024 11:30
Margareta Křížová je byznys mentorka. Radí lidem s prodejem firem a investicemi do startupů. Sleduji ji už od doby televizního pořadu Den D, kde lidé investorům představovali své podnikatelské nápady a sháněli investici. A protože Margareta sdílí spoustu věcí z podnikatelského prostředí, musel jsem ji pozvat na rozhovor. A tenhle je plný skvělých podnikatelských rad a tipů a neměli byste o něj přijít.
Margareta Křížová je byznys mentorka. Radí lidem s prodejem firem a investicemi do startupů. Sleduji ji už od doby televizního pořadu Den D, kde lidé investorům představovali své podnikatelské nápady a sháněli investici. A protože Margareta sdílí spoustu věcí z podnikatelského prostředí, musel jsem ji pozvat na rozhovor. A tenhle je plný skvělých podnikatelských rad a tipů a neměli byste o něj přijít.
Margareto, je to vaše. 😊
Margareta Křížová je byznys mentorka. Radí lidem s prodejem firem a investicemi do startupů. Sleduji ji už od doby televizního pořadu Den D, kde lidé investorům představovali své podnikatelské nápady a sháněli investici. A protože Margareta sdílí spoustu věcí z podnikatelského prostředí, musel jsem ji pozvat na rozhovor. A tenhle je plný skvělých podnikatelských rad a tipů a neměli byste o něj přijít.
Margareto, je to vaše. 😊
Ondra na Margaretu: Margareto, čím se zabýváte a proč?
Margareta: To je těžká otázka. Zabývám se spoustou věcí a donedávna jsem si myslela, že je to špatně. Pak jsem si řekla, že jsem ve věku, kdy jsem už velká holka a můžu dělat spoustu věcí, které spolu nemusí na první pohled souviset, ale prostě mě mohou těšit. Jsem na Newton univerzitě, kde vedu akcelerátor. Pomáhám podnikatelům prodat firmy. Věnuji se lidem 55+, protože mě to těší a baví a je to také těší a baví. Občas natáčím videa a píšu blog. Je toho hodně. 🙂
Ondra na Margaretu: Kolik hodin denně pracujete a kdy?
Margareta: Dneska už pracuji méně. Nebudu tady předstírat, že pracuji 14 hodin. Umím si nastavit dny, které jsou jenom pro mě, a tam si dělám radost. V průměru je to tak 6 až 7 hodin.
Ondra na Margaretu: Kde berete inspiraci?
Margareta: Baví mě svět, lidi a pozorování toho, co se kolem děje. Sleduji spoustu inspirativních lidí ať už tady, nebo v zahraničí. Komukoliv, kdo je schopný mi naslouchat, tak říkám: “Koukejte se i do zahraničí.” To je nekonečné množství příležitostí a věcí, které nás mohou inspirovat. Někdy jsem tou inspirací zavalená.
Ondra na Margaretu: Jaké musí mít byznys mentorka znalosti? Čím se odlišujete?
Margareta: Myslím si, že je to kombinace vědomostí a životních zkušeností. Někdy se daří a někdy se nedaří a žádná cesta nejde jenom nahoru, nebo jenom dolů. To si myslím, že je povzbuzení a inspirace pro ty, kteří chtějí mentoring mít. Zároveň je to ten pohled zvenčí. To je základ výbavy dobrého mentora, zejména pohled někoho, kdo se dokáže na váš byznys podívat s odstupem a nezaujatě. Každý podnikatel je do své firmy ponořen a pohlcen každodenním provozem, mnohdy má nápady a řešení na očích, ale kvůli provozní slepotě je nevidí. Vím to od sebe. Spoluvlastnila jsem firmu a člověk je v tom ponořený každý den. Pohled shora s nadhledem je velmi hodnotný a pomůže. Někdy by vás to ani nenapadlo, a přitom to máte stále na očích.
Ondra na Margaretu: PC, nebo Mac?
Margareta: Mac, který jsem začala používat před několika lety. Hodně jsem bojovala s tím, že ho vyhodím. 😀 Dneska už bych se ale nevrátila zpátky a vlastně ho mám ráda.
Ondra na Margaretu: Kafe, nebo čaj?
Margareta: Obojí. Ráno musím mít kafe, abych se nahodila, a pak mám ráda dobré čaje. Miluji rooibos.
Ondra na Margaretu: Nejlepší rada, kterou jste dostala?
Margareta: Věř v sama sebe. A mám ji od sebe pro sebe. Funguje to a je to pravda.
Ondra na Margaretu: Nejlepší rada, kterou byste dala?
Margareta: Věřte v sami sebe. My jsme strůjci všeho, co se nám daří. A dodala bych: Nebuďte oběť. Někdy máme snahu se litovat, ale my sami můžeme změnit spoustu věcí. Já jsem to udělala a jsem za to na sebe pyšná.
Ondra na Margaretu: Radíte lidem, jak najít investora pro jejich startup. Často se potýkám s tím, že mám kolem sebe hodně lidí (a jsem to i já samotný), kteří mají skvělý nápad. Je to třeba nějaká složitá tech appka. Jsou nějaká doporučení, čeho se na začátku držet, když hledám investora a zároveň mám produkt, který není pro mainstream?
Margareta: Myslím, že na začátku je dobré si uvědomit, že najít investora je vážně těžké. Média nám to servírují tak, že jsou investoři všude a že je to snadné. Ale není tomu tak. Strašně důležitá je příprava. Proto se říká, že připraveným štěstí přeje. A pokud máte produkt mimo mainstream, je důležité najít lidi, u kterých je aspoň trochu pravděpodobné, že by se jim daný projekt mohl líbit. Často vidím, že lidí střílí naslepo. Vezmou to jako kobercový nálet a potkají se se všemi. Jednak je to strašně časově náročné, jednak dost často se stává, že lidé více hledají investora a přestanou se věnovat samotnému byznysu, protože už jim na to nezbývá čas, a to je nebezpečné. Když dnes sledujete dobré zdroje a chodíte na akce, kam chodí investoři, vydestiluje se vám z toho takový short list lidí, které byste mohli oslovit. Hlavně se připravit, nestřílet naslepo a připravit se na to, že je to časově náročné.
Ondra na Margaretu: Aby někdo do svého startupu investici dostal, potřebuje investora přesvědčit (tzv. pitch deck prezentace). Čeho se majitelé startupů a samotní investoři při prezentaci bojí? Jsou nějaká red flags, že to nevyjde?
Margareta: Připravenost. Je spousta akcí, kam dnes mohu přijít a vidět, jaké to je, když lidé prezentují před investorem, například demo days a podobné akce. Tam uvidíte, jak lidé prezentují a na co se investoři ptají. Red flags jsou například, že z vás nejde energie, nemáte tam žádná čísla, vyprávíte zdlouhavou omáčku. Investor chce vědět, co to je, proč si to někdo koupí, jaký to má potenciál růstu, kdo je váš tým, kolik potřebujete peněz a co s nimi uděláte. Byla bych hodně stručná a dala tam highlighty. Byla jsem svědkem toho, že jsme se snažili dlouho rozklíčovat, o co jde, a nepovedlo se nám to. Je potřeba si uvědomit, že investoři jsou hodně zaneprázdnění lidé a těch projektů vidí hodně. Když je to bude zajímat, tak se doptají.
Ondra na Margaretu: Kdo by rozhodně o investici žádat neměl? Pro koho se to nehodí?
Margareta: Nechci nikoho odradit. Je to o tom být realista. Nejde o to, kdo by neměl žádat, ale spíš v jaké fázi. Běhá tady éterem, že mám nápad a seženu si investora. Do nápadu nikdo neinvestuje. Pokud jste ve fázi, kdy by mohli mít investoři zájem a jste introvert, já tomu říkám "uspávač hadů", najděte si parťáka, který dokáže prezentovat líp. Viděla jsem bohužel i projekty, které nebyly špatné, ale prezentoval to někdo, kdo to nedal. Pak si investor říká, jestli tohle je vážně ten člověk, kterému má dát svoje peníze. Co se týče projektů, někdy vás překvapí, co všechno dostalo investici. Jak se říká, že každá věc má svého kupce, tak každý projekt může mít svého investora.
Ondra na Margaretu: Co si myslíte, že je největší blok, který lidé při podnikání mají?
Margareta: Neumějí něco perfektně. Nejsou ještě připraveni. Srovnáváme se s ostatními a nejlépe s těmi, kteří už třeba 5 let podnikají. Hlavně jsou to psychické bariéry. Vidíme to u menších projektů, takových těch živnostenských. Chce to trošku odvahy, riskovat tak, abych nepřišla o střechu nad hlavou. Někdy si lidé myslí, že bariéra je to, že nemám hodně peněz, ale dá se začít v malém. Nejsme Elon Musk. 🙂 Ale jsou tu i tací, kteří do toho jdou po hlavě. 😀
Ondra na Margaretu: Na co by se lidé měli zaměřit v momentě, kdy mají startup na začátku, dali do něj první peníze, běží jim to třeba půl roku až rok a nedaří se jim to otočit? Nemají první klienty, příjem a čekají až se to zlomí. Na co se zaměřit v krizovém řízení startupu?
Margareta: Myslím, že lidé mají pocit, že musí začít ve velkém, například mají produkt a musí ho škálovat na začátku a udělat x variant. Je lepší začít s něčím, co si mohu osahat. Proto je dobré začít s MVP (Minimum viable product) a zjistit, co lidé na to. To znamená, že budu prodávat pletené čepice. Budu prodávat červené a žluté, ale už ne fialové, modré a zelené. Zároveň se lidé bojí jít mezi lidi. Dělají všechno od počítače. Zaplatí si reklamu a čekají. Vidím to i u nás v akcelerátoru. Když máme nějaký workshop a někdo má dobrý produkt, hned se ptám, proč tam nejsou a neptají se těch lidí, kteří jsou pro ně relevantní, nebo proč nerozdají vzorky a dotazník. Marketing od počítače a marketing v terénu jsou 2 odlišné věci.
Ondra na Margaretu: Když do startupu přijde investor, na co je zapotřebí se zaměřit a v čem je potřeba udělat pořádek?
Margareta: Investor většinou odkryje ty věci hned na začátku, tudíž by ho nic nemělo překvapit. Je důležité si říct, jak bude spolupráce vypadat. Někdy je to ve stylu, že to teď nějak dají dohromady a pak se domluví. To může být fajn, dokud ten byznys šlape a všichni jdou stejným směrem. Musíte mít i smlouvu, protože smlouvu neuzavírají jen šílenci. Je potřeba se domluvit na všem. Na co se použijí peníze, co ty peníze s firmou udělají, kdo bude za co zodpovídat a kdo bude do čeho mluvit, co se stane, když do toho přijde další investor a kdo bude ředit podíl. To je třeba domluvit předem. To nemusí být jen u investorů, ale i u toho, kdy spolu dva lidi mají byznys. Jeden má představu, že to za 3 roky prodá, a druhý, že to předá dětem.
Ondra na Margaretu: Jaké jsou 3 nejčastější faily při vedení startupu a jak je napravit?
Margareta: První bude ten marketing od počítače. Druhý je ten, že je hodně lidí, kteří podnikají sami, a je to krutý. Všechno to ustát, když jste na to sami, je těžké. Naopak když máte tým, je potřeba, aby tam byl vizionář. Těch je hodně. Ale musí tam být dotahovač. A těch je méně. Vidím startupy, kde jsou všichni vizionáři, ale chybí jim ten, kdo těch spoustu byznysových věcí udělá. Třetí je podcenění financí. Udělejte si pořádek ve vlastních financích, abyste věděli, kolik měsíčně můžete pálit a jak dlouho vydržíte. Na začátku je ta ranvej dlouhá.
Ondra na Margaretu: Jsou nějaké nekalé praktiky investorů, na které bychom si měli dát pozor?
Margareta: Na trhu jsou fyzické osoby, tzv. angel investoři, kteří měli svoje byznysy, prodali to a chtějí investovat. Byla bych opatrná, ale někdy to nemusí být zlý úmysl, ale jen nezkušenost. Lidé mají volné peníze, chtějí investovat, ale nikdy to nedělali. Tím hurá stylem, že je na jedné straně nezkušený investor a na druhé nezkušený startupista, to nemusí úplně fungovat. Jsou tu také samozřejmě lidé, kteří to nebudou myslet úplně dobře. Koukala bych na to, kolik mám ve smlouvě napsáno, že dám za tu investici. Zároveň bych koukala na to, za jakých podmínek investor bude vystupovat z firmy a s jakým ziskem. Jsou tu rovněž fondy, které jsou fajn, ale mezi nimi jsou jestřáby, kteří chtějí velkou majoritu, a na to bych si dala velký pozor. Nechcete skončit s 15 % a rozumný investor to také nechce, protože to je demotivační.
Margareta: To je těžká otázka. Zabývám se spoustou věcí a donedávna jsem si myslela, že je to špatně. Pak jsem si řekla, že jsem ve věku, kdy jsem už velká holka a můžu dělat spoustu věcí, které spolu nemusí na první pohled souviset, ale prostě mě mohou těšit. Jsem na Newton univerzitě, kde vedu akcelerátor. Pomáhám podnikatelům prodat firmy. Věnuji se lidem 55+, protože mě to těší a baví a je to také těší a baví. Občas natáčím videa a píšu blog. Je toho hodně. 🙂
Ondra na Margaretu: Kolik hodin denně pracujete a kdy?
Margareta: Dneska už pracuji méně. Nebudu tady předstírat, že pracuji 14 hodin. Umím si nastavit dny, které jsou jenom pro mě, a tam si dělám radost. V průměru je to tak 6 až 7 hodin.
Ondra na Margaretu: Kde berete inspiraci?
Margareta: Baví mě svět, lidi a pozorování toho, co se kolem děje. Sleduji spoustu inspirativních lidí ať už tady, nebo v zahraničí. Komukoliv, kdo je schopný mi naslouchat, tak říkám: “Koukejte se i do zahraničí.” To je nekonečné množství příležitostí a věcí, které nás mohou inspirovat. Někdy jsem tou inspirací zavalená.
Ondra na Margaretu: Jaké musí mít byznys mentorka znalosti? Čím se odlišujete?
Margareta: Myslím si, že je to kombinace vědomostí a životních zkušeností. Někdy se daří a někdy se nedaří a žádná cesta nejde jenom nahoru, nebo jenom dolů. To si myslím, že je povzbuzení a inspirace pro ty, kteří chtějí mentoring mít. Zároveň je to ten pohled zvenčí. To je základ výbavy dobrého mentora, zejména pohled někoho, kdo se dokáže na váš byznys podívat s odstupem a nezaujatě. Každý podnikatel je do své firmy ponořen a pohlcen každodenním provozem, mnohdy má nápady a řešení na očích, ale kvůli provozní slepotě je nevidí. Vím to od sebe. Spoluvlastnila jsem firmu a člověk je v tom ponořený každý den. Pohled shora s nadhledem je velmi hodnotný a pomůže. Někdy by vás to ani nenapadlo, a přitom to máte stále na očích.
Ondra na Margaretu: PC, nebo Mac?
Margareta: Mac, který jsem začala používat před několika lety. Hodně jsem bojovala s tím, že ho vyhodím. 😀 Dneska už bych se ale nevrátila zpátky a vlastně ho mám ráda.
Ondra na Margaretu: Kafe, nebo čaj?
Margareta: Obojí. Ráno musím mít kafe, abych se nahodila, a pak mám ráda dobré čaje. Miluji rooibos.
Ondra na Margaretu: Nejlepší rada, kterou jste dostala?
Margareta: Věř v sama sebe. A mám ji od sebe pro sebe. Funguje to a je to pravda.
Ondra na Margaretu: Nejlepší rada, kterou byste dala?
Margareta: Věřte v sami sebe. My jsme strůjci všeho, co se nám daří. A dodala bych: Nebuďte oběť. Někdy máme snahu se litovat, ale my sami můžeme změnit spoustu věcí. Já jsem to udělala a jsem za to na sebe pyšná.
Ondra na Margaretu: Radíte lidem, jak najít investora pro jejich startup. Často se potýkám s tím, že mám kolem sebe hodně lidí (a jsem to i já samotný), kteří mají skvělý nápad. Je to třeba nějaká složitá tech appka. Jsou nějaká doporučení, čeho se na začátku držet, když hledám investora a zároveň mám produkt, který není pro mainstream?
Margareta: Myslím, že na začátku je dobré si uvědomit, že najít investora je vážně těžké. Média nám to servírují tak, že jsou investoři všude a že je to snadné. Ale není tomu tak. Strašně důležitá je příprava. Proto se říká, že připraveným štěstí přeje. A pokud máte produkt mimo mainstream, je důležité najít lidi, u kterých je aspoň trochu pravděpodobné, že by se jim daný projekt mohl líbit. Často vidím, že lidí střílí naslepo. Vezmou to jako kobercový nálet a potkají se se všemi. Jednak je to strašně časově náročné, jednak dost často se stává, že lidé více hledají investora a přestanou se věnovat samotnému byznysu, protože už jim na to nezbývá čas, a to je nebezpečné. Když dnes sledujete dobré zdroje a chodíte na akce, kam chodí investoři, vydestiluje se vám z toho takový short list lidí, které byste mohli oslovit. Hlavně se připravit, nestřílet naslepo a připravit se na to, že je to časově náročné.
Ondra na Margaretu: Aby někdo do svého startupu investici dostal, potřebuje investora přesvědčit (tzv. pitch deck prezentace). Čeho se majitelé startupů a samotní investoři při prezentaci bojí? Jsou nějaká red flags, že to nevyjde?
Margareta: Připravenost. Je spousta akcí, kam dnes mohu přijít a vidět, jaké to je, když lidé prezentují před investorem, například demo days a podobné akce. Tam uvidíte, jak lidé prezentují a na co se investoři ptají. Red flags jsou například, že z vás nejde energie, nemáte tam žádná čísla, vyprávíte zdlouhavou omáčku. Investor chce vědět, co to je, proč si to někdo koupí, jaký to má potenciál růstu, kdo je váš tým, kolik potřebujete peněz a co s nimi uděláte. Byla bych hodně stručná a dala tam highlighty. Byla jsem svědkem toho, že jsme se snažili dlouho rozklíčovat, o co jde, a nepovedlo se nám to. Je potřeba si uvědomit, že investoři jsou hodně zaneprázdnění lidé a těch projektů vidí hodně. Když je to bude zajímat, tak se doptají.
Ondra na Margaretu: Kdo by rozhodně o investici žádat neměl? Pro koho se to nehodí?
Margareta: Nechci nikoho odradit. Je to o tom být realista. Nejde o to, kdo by neměl žádat, ale spíš v jaké fázi. Běhá tady éterem, že mám nápad a seženu si investora. Do nápadu nikdo neinvestuje. Pokud jste ve fázi, kdy by mohli mít investoři zájem a jste introvert, já tomu říkám "uspávač hadů", najděte si parťáka, který dokáže prezentovat líp. Viděla jsem bohužel i projekty, které nebyly špatné, ale prezentoval to někdo, kdo to nedal. Pak si investor říká, jestli tohle je vážně ten člověk, kterému má dát svoje peníze. Co se týče projektů, někdy vás překvapí, co všechno dostalo investici. Jak se říká, že každá věc má svého kupce, tak každý projekt může mít svého investora.
Ondra na Margaretu: Co si myslíte, že je největší blok, který lidé při podnikání mají?
Margareta: Neumějí něco perfektně. Nejsou ještě připraveni. Srovnáváme se s ostatními a nejlépe s těmi, kteří už třeba 5 let podnikají. Hlavně jsou to psychické bariéry. Vidíme to u menších projektů, takových těch živnostenských. Chce to trošku odvahy, riskovat tak, abych nepřišla o střechu nad hlavou. Někdy si lidé myslí, že bariéra je to, že nemám hodně peněz, ale dá se začít v malém. Nejsme Elon Musk. 🙂 Ale jsou tu i tací, kteří do toho jdou po hlavě. 😀
Ondra na Margaretu: Na co by se lidé měli zaměřit v momentě, kdy mají startup na začátku, dali do něj první peníze, běží jim to třeba půl roku až rok a nedaří se jim to otočit? Nemají první klienty, příjem a čekají až se to zlomí. Na co se zaměřit v krizovém řízení startupu?
Margareta: Myslím, že lidé mají pocit, že musí začít ve velkém, například mají produkt a musí ho škálovat na začátku a udělat x variant. Je lepší začít s něčím, co si mohu osahat. Proto je dobré začít s MVP (Minimum viable product) a zjistit, co lidé na to. To znamená, že budu prodávat pletené čepice. Budu prodávat červené a žluté, ale už ne fialové, modré a zelené. Zároveň se lidé bojí jít mezi lidi. Dělají všechno od počítače. Zaplatí si reklamu a čekají. Vidím to i u nás v akcelerátoru. Když máme nějaký workshop a někdo má dobrý produkt, hned se ptám, proč tam nejsou a neptají se těch lidí, kteří jsou pro ně relevantní, nebo proč nerozdají vzorky a dotazník. Marketing od počítače a marketing v terénu jsou 2 odlišné věci.
Ondra na Margaretu: Když do startupu přijde investor, na co je zapotřebí se zaměřit a v čem je potřeba udělat pořádek?
Margareta: Investor většinou odkryje ty věci hned na začátku, tudíž by ho nic nemělo překvapit. Je důležité si říct, jak bude spolupráce vypadat. Někdy je to ve stylu, že to teď nějak dají dohromady a pak se domluví. To může být fajn, dokud ten byznys šlape a všichni jdou stejným směrem. Musíte mít i smlouvu, protože smlouvu neuzavírají jen šílenci. Je potřeba se domluvit na všem. Na co se použijí peníze, co ty peníze s firmou udělají, kdo bude za co zodpovídat a kdo bude do čeho mluvit, co se stane, když do toho přijde další investor a kdo bude ředit podíl. To je třeba domluvit předem. To nemusí být jen u investorů, ale i u toho, kdy spolu dva lidi mají byznys. Jeden má představu, že to za 3 roky prodá, a druhý, že to předá dětem.
Ondra na Margaretu: Jaké jsou 3 nejčastější faily při vedení startupu a jak je napravit?
Margareta: První bude ten marketing od počítače. Druhý je ten, že je hodně lidí, kteří podnikají sami, a je to krutý. Všechno to ustát, když jste na to sami, je těžké. Naopak když máte tým, je potřeba, aby tam byl vizionář. Těch je hodně. Ale musí tam být dotahovač. A těch je méně. Vidím startupy, kde jsou všichni vizionáři, ale chybí jim ten, kdo těch spoustu byznysových věcí udělá. Třetí je podcenění financí. Udělejte si pořádek ve vlastních financích, abyste věděli, kolik měsíčně můžete pálit a jak dlouho vydržíte. Na začátku je ta ranvej dlouhá.
Ondra na Margaretu: Jsou nějaké nekalé praktiky investorů, na které bychom si měli dát pozor?
Margareta: Na trhu jsou fyzické osoby, tzv. angel investoři, kteří měli svoje byznysy, prodali to a chtějí investovat. Byla bych opatrná, ale někdy to nemusí být zlý úmysl, ale jen nezkušenost. Lidé mají volné peníze, chtějí investovat, ale nikdy to nedělali. Tím hurá stylem, že je na jedné straně nezkušený investor a na druhé nezkušený startupista, to nemusí úplně fungovat. Jsou tu také samozřejmě lidé, kteří to nebudou myslet úplně dobře. Koukala bych na to, kolik mám ve smlouvě napsáno, že dám za tu investici. Zároveň bych koukala na to, za jakých podmínek investor bude vystupovat z firmy a s jakým ziskem. Jsou tu rovněž fondy, které jsou fajn, ale mezi nimi jsou jestřáby, kteří chtějí velkou majoritu, a na to bych si dala velký pozor. Nechcete skončit s 15 % a rozumný investor to také nechce, protože to je demotivační.
Ondra na Margaretu: Jaký si myslíte, že je nejférovější model fungování investora ve startupu? Do čeho by měl a neměl zasahovat a vidět?
Margareta: Vidět musí do všeho, je to hra s otevřenými kartami. A tak to i chcete, protože férový model jsou tzv. smart money. Peněz je na trhu hodně, ale ty kontakty a zkušenosti vám nikdo moc nedá. Měl by to být zároveň mentor. Ptala bych se ho na to, kolik má času, protože je fajn se párkrát za měsíc potkat a dostat feedback. Zároveň nechcete, aby ve firmě seděl každý den.
Ondra na Margaretu: V čem jsou Češi nejšikovnější? Co nám jde a v čem se v podnikání odlišujeme od ostatních?
Margareta: Prý jsme dobří v technologiích. Myslím, že jsme dobří improvizátoři. To souvisí s tím, že jsme si museli poradit, když tu nic nebylo. Říká se o nás, že si nevěříme, ale nevím, jestli je to pravda. Jsme dost šikovní a ta improvizace je cenná.
Ondra na Margaretu: Projekt, na který jste hrdá?
Margareta: Váže se to k minulosti asi k prodeji firem, kdy jsem byla v roli poradce. Firma se prodá a majitel je spokojený, že se to prodalo. Zcela upřímně bylo za to i hezké finanční ohodnocení. Teď jsem hrdá asi nejvíce na Newton akcelerátor. Z bodu nula jsme to dali na třetí rok fungování a líbí se mi, že i majitelé tomu fandí.
Ondra na Margaretu: Máte nějaké denní rutiny?
Margareta: Ráno kafe. 😀 Teď je to asi 6 let, co jsem přešla na volnou nohu, zbavila jsem se svého podílu ve firmě a musela jsem se naučit nějaké rutiny. Byla jsem ve firmě 25 let. Pak sedíte doma a říkáte si, co teď? Mám to tak, že si třeba večer připravím práci na další den. Vstanu, dám si kafe a vím, co budu dělat. To je fakt důležité. Nejhorší je přijít ráno k počítači a koukat, co vlastně budu dělat. Dalším velkým krokem bylo začít pracovat v kanceláři. Home office mi nejde. Mám manžela, který má úplně jiný rytmus, a takové to: “Nechci tě rušit, ale mohl bych se jenom zeptat…” To nejde. 😀
Ondra na Margaretu: Vaše guilty pleasure?
Margareta: Spousty, ale ty nemůžu veřejně říkat. 😀 Miluju knihkupectví, kde si můžu sednou a v knížkách si rovnou listovat. Třeba v Americe je Barnes & Noble's, kde si dáte kafe, nanosíte si libovolný počet knížek a nikdo na vás nekouká divně. 😀 Pak mám guilty pleasure v přestavování nábytku. Tím doháním manžela k šílenství. 😀 A k tomu interiérovému designu se pojí i množství časopisů o interiérovém designu, které si vozím z cest.
Ondra na Margaretu: Jak nejčastěji odpočíváte?
Margareta: Strašně ráda chodím. Buď se chodím jen procházet, nebo u toho poslouchám podcasty. Když chci vypnout, jdu ven. To mám ráda.
Díky, Margareto!
Margareta: Vidět musí do všeho, je to hra s otevřenými kartami. A tak to i chcete, protože férový model jsou tzv. smart money. Peněz je na trhu hodně, ale ty kontakty a zkušenosti vám nikdo moc nedá. Měl by to být zároveň mentor. Ptala bych se ho na to, kolik má času, protože je fajn se párkrát za měsíc potkat a dostat feedback. Zároveň nechcete, aby ve firmě seděl každý den.
Ondra na Margaretu: V čem jsou Češi nejšikovnější? Co nám jde a v čem se v podnikání odlišujeme od ostatních?
Margareta: Prý jsme dobří v technologiích. Myslím, že jsme dobří improvizátoři. To souvisí s tím, že jsme si museli poradit, když tu nic nebylo. Říká se o nás, že si nevěříme, ale nevím, jestli je to pravda. Jsme dost šikovní a ta improvizace je cenná.
Ondra na Margaretu: Projekt, na který jste hrdá?
Margareta: Váže se to k minulosti asi k prodeji firem, kdy jsem byla v roli poradce. Firma se prodá a majitel je spokojený, že se to prodalo. Zcela upřímně bylo za to i hezké finanční ohodnocení. Teď jsem hrdá asi nejvíce na Newton akcelerátor. Z bodu nula jsme to dali na třetí rok fungování a líbí se mi, že i majitelé tomu fandí.
Ondra na Margaretu: Máte nějaké denní rutiny?
Margareta: Ráno kafe. 😀 Teď je to asi 6 let, co jsem přešla na volnou nohu, zbavila jsem se svého podílu ve firmě a musela jsem se naučit nějaké rutiny. Byla jsem ve firmě 25 let. Pak sedíte doma a říkáte si, co teď? Mám to tak, že si třeba večer připravím práci na další den. Vstanu, dám si kafe a vím, co budu dělat. To je fakt důležité. Nejhorší je přijít ráno k počítači a koukat, co vlastně budu dělat. Dalším velkým krokem bylo začít pracovat v kanceláři. Home office mi nejde. Mám manžela, který má úplně jiný rytmus, a takové to: “Nechci tě rušit, ale mohl bych se jenom zeptat…” To nejde. 😀
Ondra na Margaretu: Vaše guilty pleasure?
Margareta: Spousty, ale ty nemůžu veřejně říkat. 😀 Miluju knihkupectví, kde si můžu sednou a v knížkách si rovnou listovat. Třeba v Americe je Barnes & Noble's, kde si dáte kafe, nanosíte si libovolný počet knížek a nikdo na vás nekouká divně. 😀 Pak mám guilty pleasure v přestavování nábytku. Tím doháním manžela k šílenství. 😀 A k tomu interiérovému designu se pojí i množství časopisů o interiérovém designu, které si vozím z cest.
Ondra na Margaretu: Jak nejčastěji odpočíváte?
Margareta: Strašně ráda chodím. Buď se chodím jen procházet, nebo u toho poslouchám podcasty. Když chci vypnout, jdu ven. To mám ráda.
Díky, Margareto!
