Sergeje znám už pár let. Dělá toho spoustu. Primárně je UI designér a spoluzakladatel teplické digitální agentury Pro-idea. Se svým týmem každý den dokazuje, že i na severu jsou kvalitní agentury. Pro mě je to jeden z nejsdílnějších lidí v oboru, kterého znám.

Sergeje znám už pár let. Dělá toho spoustu. Primárně je UI designér a spoluzakladatel teplické digitální agentury Pro-idea. Se svým týmem každý den dokazuje, že i na severu jsou kvalitní agentury. Píše blog o své práci, o svých zážitcích a o všem, co ho inspiruje k tomu, abych byl lepším člověkem.

Od roku 2018 pořádá užitečné kurzy a workshopy pro grafické a UI designéry. Natáčí podcast JENTAKTOK – o lidech, profesích, aktuálních tématech a o všem, co ho obklopuje a baví. Pro mě je to jeden z nejsdílnějších lidí v oboru, kterého znám.

Sergeji, je to tvoje. 😊

Ondra na Sergeje: Sergeji, čím se zabýváš a proč?
Sergey: Jsem designér, který dělá design pro digitál, takže vlastně weby, designy pro sociální sítě a věcmi, co se zobrazují hlavně na obrazovkách. Mojí hlavní specializace je návrh uživatelských rozhraní (weby, e-shopy, webové aplikace).

Ondra na Sergeje: Ty máš rolí ale spoustu. V čem, co děláš, cítíš, že jsi to jsi opravdu?
Sergey: Já si myslím, že všechno jsem já. Ty věci nějak postupně vychází z toho, co dělám. V první řadě jsem designér v naší digitální agentuře Pro-idea, a ostatní věci se na to nabalují. Když jsem začal psát blog, tak jsem nejdříve začal psát svůj osobní blog o životě a o věcech kolem mě. Zhruba po roce jsem začal psát nějaké články o designu, kterých tam není úplně hodně, protože se snažím tvořit nějaký hodnotný obsah a nejen vydávat co nejvíc článků. Takže vždycky, když mám nějaké téma, kterému se věnuju, jednou za čas něco napíšu.

Třeba Nordstart - ten vlastně vlastně vychází z naší činnosti. Je to projekt, který má za cíl v našem malém městě Teplice tvořit nějakou technickou a kreativní komunitu lidí kolem toho, co děláme, a nějakým způsobem se setkávat, předávat si zkušenosti. Časem plánujeme nějaké workshopy a další aktivity.

Jak říkám, všechno do sebe zapadá. Nic z toho není úplně vytržený z toho, co děláme. Třeba, že bych si otevřel stánek s donuty nebo něco takového. 😀

Ondra na Sergeje: Kolik hodin denně pracuješ a kdy?
Sergey: Určitě se to hodně změnilo od dob, kdy jsem začínal. To jsem pracoval převážně po nocích a bylo to hrozný. Člověk se do toho režimu dostane a spadne do toho. Pak snídá obědem, půl dne kouká na seriály a začíná pracovat někdy kolem 21:00 – 22:00. To jsem neměl vůbec řád. Bylo to strašný. Ještě jsme neměli kancelář, dělali jsme z domova. Já teda nejsem úplně člověk, který umí brzy vstávat, takže je to takový můj nedostatek bych řekl. Rád bych to změnil a vstával v pět ráno, jako všichni úspěšní lidi atd. 😀 ale neumím to, nedaří se mi to.

Můj den začíná někdy kolem 9:00 – 9:30 s tím, že dopoledne se snažím odbavit e-maily a komunikaci v týmu. Pak máme většinou rychlý stand-up, kdy si řekneme, kdo na čem dělal a kdo na čem bude pracovat. Pak je taková půl hodinka před obědem, to už si snažím vyřídit nějaký drobnosti. Kreativní práce mi aktuálně začíná někdy po obědě třeba kolem 12:00. Pak do těch 17:00 – 18:00 se snažím tomu věnovat. Pozdě večer a v noci už nedělám, stává se to opravdu jenom když něco slíbím a vím, že to musím dodržet, tak prostě počkám až rodina usne, jdu vedle a ještě na něčem pracuju. Ale jsou to opravdu výjimečný případy, on když je pak člověk po třicítce, tak už se potřebuje pořádně vyspat. 8 hodin denně je takový základ, co se snažím spát.

Ondra na Sergeje: Jak jsi se dostal k designu?
Sergey: K designu jsem se dostal asi jako většina lidí kolem našeho oboru. Začalo to tím, že člověk začne zkoušet, upravovat nějaké fotky nebo dělat si nějaké vlastní designy.

Tvořil jsem vlastně designy svých webových stránek, i když jsem vůbec nevěděl, jak se to kóduje, programuje, jenom mě bavilo dělat ten návrh a pak jsem to chtěl nějakým způsobem oživit. Jako první nástroj, co jsem použil na vytvoření nějakého webu, byl PowerPoint. Nějak v té prezentaci jsem to udělal, že se ty věci určitým způsobem hýbaly. Šli proklikávat jednotlivé slidy a vlastně to ani nebyl web, protože ten by byl online, ale tvářilo se to a chovalo jako web. Takže to bylo takový můj první pokus o design.

Ondra na Sergeje: Co vás vedlo k tomu, založit agenturu?
Sergey: Zakládali jsme to ve třech lidech. Jádro tvoříme tři a jsme spolužáci. Mě bavil design a kolega zkoušel kódovaní. Další kolega už něco programoval, takže to do sebe krásně zapadalo. Byli jsme hodně mladý, cca 16-17 let. Takže se naše služby dost blbě prodávali. Nevypadali jsme seriózně. Hlavní motivací bylo to, že nešlo prodávat jednotlivé služby zvlášť, nikdo o mě neměl moc zájem jenom jako o designéra. Když už nám někdo známý dohodil nějakou zakázku, tak to bylo o tom, že lidi chtěli web jako celek a ne jako dílčí práci. Na konci střední školy už jsem si tím začal přivydělávat nějaké peníze a po střední jsme šli na vysokou, kam jsme vlastně jenom dojížděli do studovny. Říkali jsme tomu, že je to naše první kancelář, místo toho, abychom chodili na hodiny, tak jsme pracovali a pak jsme jeli domů. Tam to oficiálně začalo v takovém opravdovým týmovém měřítku, že jsme seděli spolu, spolu jsme pracovali a považuji to za takový začátek.

Ondra na Sergeje: Kde bereš inspiraci? Sleduješ Behance nebo Dribbble?
Sergey: Musím se přiznat, že v poslední době to sleduju míň. Dřív to bylo jiný, dřív jsem začínal den, že otevřu Behance a hodinku trávím tím, že procházím ty hezký práce. Dneska tím, že mám míň času na nasamotnou práci, se snažím víc zaměřit na realizaci. A snažím se dívat na webové stránky např. třeba banky, kterou používám, nebo na nějaké zpravodajství apod., a všímat si detailů a změn. Když často chodíte na nějaký web, který se nějakým způsobem vyvíjí, to jsou třeba bankovní weby, je vidět, že dělají AB testování, že jeden týden vidím něco a další týden taky něco. Nebo je to vidět u e-shopů. Taky po čase zjistím, jaký prvek tam zůstal. To je pro mě ten zdroj informací, co vlastně funguje / nefunguje. Snažím se pochopit, proč to tak je a více sledovat věci, které opravdu denně sám používám.

Ondra na Sergeje: Jaké musí mít designér znalosti? Čím se odlišuješ?
Sergey: Že mám hodně blízko k technické části. Že pocházím ze školy, kde bylo dost programátorů. Od samého začátku, co dělám weby, jsem v týmu s klukama vývojářema, a díky tomu rozumím technické stránce, jak se dělá web. Jsem schopný o věcech přemýšlet i z pohledu samotné realizace. Tím vlastně doháním, že asi nejsem úplně super kreativní a že můj design možná není zcela fresh a tak.

Ondra na Sergeje: Měl by tedy designér mít technický přesah?
Sergey: Já si myslím, že je to nutnost. Bez toho se to dělat nedá. Buď to člověk bude dělat a budou se mu ty designy od těch kodérů vracet a nebo se pak podívá na svůj web, který běží online a uvidí, že vypadá úplně jinak, než jak navrhnul. Vždycky k tomu bude technický důvod, že něco nešlo nakódovat. Neříkám, že designér musí umět programovat, ale minimálně by měl vědět, jak se to vůbec dělá, znát ty procesy, a podle toho upravovat i svůj design.

Ondra na Sergeje: Projekt, na který jsi hrdý?
Sergey: Více než na projekt jsem asi spíše hrdý na některé spolupráce a vztahy s klienty. A hlavně na to, že náš tým furt drží pohromadě. To jsou pro mě asi ty největší úspěchy. Asi jako většina designérů jsem hodně kritický na svojí práci, takže když se mě někdo zeptá na nejhezčí projekt, nebudu mít žádnou odpověď, protože to takhle opravdu nemám. Nechci se chlubit grafikou, když děláme týmovou práci, takže jsem pyšný vždy na celek. Na tu agenturní práci, když to šlape, tak jak má.

Ondra na Sergeje: PC nebo Mac?
Sergey: Nedělím to. Nebaví mě sledovat ty diskuze, co je lepší nebo horší. Já používám posledních 7-8 let Macbook. Na Windows jsem pracoval vlastně polovinu své profesní dráhy. Teď jsem ale v tom Apple ekosystému a baví mě to propojení zařízení.

Ondra na Sergeje: Oblíbený font?
Sergey: Taková podpásovka! No, dlouho to byl Montserrat. Pak to byl Bebas na plakáty. Teď se přiznám, že se to snažím střílet, ale oblíbil jsem si Nunito Sans. Ten mi seděl do jednoho projektu a teď jsem ho použil podruhé. Líbí se mi jeho řezy a myslím, že u něj zase nějakou dobu zůstanu.

Ondra na Sergeje: Oblíbená barva?
Sergey: V designu používám nejraději modrou. Jinak oblíbená je zelená.

Ondra na Sergeje: V čem děláš design?
Sergey: Aktuálně Adobe XD ale hraju si s Figmou.

Ondra na Sergeje: Oblíbená hudba při práci?
Sergey: Zvuk deště. Ale mám takový zvyk, že když mi hoří termín a mám opravdu málo času, což se stává poměrně pravidelně, tak si pouštím drum and bass. A i když tu hudbu vůbec neposlouchám, tak to zrychlený tempo mě nějakým způsobem tlačí k tomu, abych tu práci dělal rychleji.

Ondra na Sergeje: Kafe nebo čaj?
Sergey: Bohužel kafe. Rád bych to odboural. Stejně jako někdo, kdo si jde zapálit cigaretu, já si jdu dát kafe. A stal se z toho takový zvyk, že když se potřebuju protáhnout, zvednout se od kompu, tak si jdu udělat kafe. Snažím se vymyslet, jak se toho zbavit, a zatím se mi nedaří. Zatím těch kafí denně je fakt hodně.

Ondra na Sergeje: Jak vypadá tvůj kreativní proces?
Sergey: Dělám si pauzy. Za poslední roky už nikdy nedělám to, že dostanu projekt a hned se na něj vrhnu. Většinou je to o tom, že mám práci nějakým způsobem naplánovanou hodně dopředu. Vím, že za dva týdny se budu věnovat nějakému projektu, ale mozek na tom vlastně začíná pracovat od momentu, kdy vím, že na něm budu dělat. Jak jsem říkal, průběžně sleduju weby nebo nějaký vizuály. Ukládám si nápady nebo v hlavě tvořím nějakou koncepci a připravuju si takový moodboard toho, na čem budu dělat. Pak, když přijde ten den, kdy si k tomu sednu, tak jsem vlastně na to mentálně hodně dobře připravený.

Většinou si sednu a už vím dopředu, co budu dělat. Začínám jakoukoliv kravinou. Může to být patička, může to být okno s přihlášením nebo cokoliv dalšího. Nemusím začínat nutně vstupní stránkou nebo nějakou hlavní stránkou. Začnu opravdu nějakou drobností, kterou ve výsledku třeba celou předělám. Jde opravdu o to, nakreslit si první obdélník, napsat první nadpis, udělat si první tlačítko a od toho se nějakým způsobem odrazit. Nejhorší je sedět a koukat na bílou stránku a přemýšlet, jak začít.

Ondra na Sergeje: Nejlepší rada, co si dostal?
Sergey: Je to hrozně složitá otázka, protože jedna věc je dostat radu a druhá věc je jí pochopit. Já jsem na začátku dostal spoustu rad od lidí, ke kterým jsem neměl důvěru. Zdálo se mi, že říkají věc, která mi absolutně nedává smysl. A až třeba po deseti letech jsem pochopil. Je to stejný jako s rodiči, když vám něco zakazují, nebo říkají Nedělej tohle a ty máš pocit, že jsou proti tobě. Po letech pochopíš, že máma měla pravdu. Myslím si, že každý by se měl naučit poslouchat a informace zpracovávat.

Ondra na Sergeje: Nejlepší rada, co bys dal?
Sergey: Naučte se dělat něco opravdu dobře. Nesnažte se naučit úplně všechno. Buďte více empatičtí, snažte se chápat ostatní lidi a dobře komunikujte.

Díky Sergeji!