Ondra na Jakuba: Jak komunikuješ s programátory, aby nedocházelo ke zbytečným úpravám designu a funkčnosti?
Jakub: Tohle je evergreen, pošleš 24px a přijde ti 28px. 😀 Tohle prostě je. Snažíme se to neustále zlepšovat. Máme nastavených spoustu věcí, třeba scaling, komponenty. Víme, jak a co má být velké a to neustále opakujeme a plníme to novým obsahem. A už se i známe, tak víme, kdo co jak dělá.
Pracujeme v Adobe XD včetně kompletního balíčku od Adobe. Propojení na After Effects je slušný. Workflow je už více standardizované. Figma je super a v mnoha ohledech lepší, třeba co se sizingu týče. Už jsem ji jednou zkoušel, ale zase jsem se vrátil k Adobe, kde jsem spokojený.
Ondra na Jakuba: Projekt, na který jsi hrdý?
Jakub: To bych rozdělil na dvě kategorie. Na kategorii, kde ten samotný projekt je udělaný pomocí nějaké hezké technologie. To je třeba
Weingut, tam jsme elektronovým mikroskopem fotili povrch vína. To se mi přesně líbilo, propojení analogového světa s tím digitálním. A naproti tomu třeba práce pro
Prahu 3, kde to byla fakt ta řemeslná, grafická práce a robustní manuál. Každý projekt je jiný a má pro tebe jiný přínos. Nebo spolupráce s gastroprojektem ZE MĚ a jejich
ME ZE festival. A u jejich akcí máme volnou ruku s tvorbou plakátů. Třeba
RAVE. To je pak vždy zábava a hra.
Ondra na Jakuba: Máš nějaké denní rutiny?
Jakub: Ráno kafe. Pak se toho nejvíc udělá dopoledne, takže to tam nejvíc napráskám, co to jde. Odpoledne si tam dám občas nějakou schůzku. Pak se jede do večera. 😀 Asi nic nestandardního.
Ondra na Jakuba: V čem nejčastěji děláš?
Jakub: Mám hrozně rád InDesign. Jde tam skvěle nastavit typografie a nejradši se tam pohybuju. Pak XD, After Effects, Illustrator, Photoshop. V Trellu řešíme plánování a komunikaci. V Miru řešíme moodboardy nebo card sorting. Spotify jede nonstop.
Ondra na Jakuba: Tvoje guilty pleasure?
Jakub: Sladký. Dortík a kafe je takový nejoblíbenější duo.
Ondra na Jakuba: Jak nejčastěji odpočíváš?
Jakub: Stavíme barák. Postupně doděláváme, takže fyzická práce. Přinést sádrokartony, naštípat dřevo… a tak.
Díky, Jakube!